Vítejte na stránkách o prvních známkách Československa, známkové emisi Hradčany. Jmenuji se Josef Matoušek a rád bych vám zde nabídl užitečné informace a nástroje, které vám pomohou se v této zajímavé emisi orientovat.
Z historie...
Kolem prvních československých známek často vzkvétají neuvěřitelné, dokonce i přehnané historky a nejasné informace. Uplynulo již přez 90 let od vzniku prvních československých známek, zkusme zde shrnout některé informace:
Dle záznamů KČF, 8. 11. 1918 se vedení KČF obrátilo na profesora Alfonse Muchu aby vypracoval návrhy na první ČSR známky...
Navíce, dle vzpomínek vrchního poštovního oficiála Jaroslava Lešetického, dne 29. 10. 1918 byl poštovním ředitelem Maxmiliánem Fatkou osobně pověřen úkolem, aby postaral kresbu přetisku "Zatímní vláda 28. 10. 1918" pro rakouské známky. Tento návrh byl odmítnutý a od přetisku oficiálního opuštěno. Den nato byl J. Lešetický pověřen druhým posláním - sehnat návrhy na zatimní známky.
Dne 1. listopadu 1918, na procházce z tiskárny Unie, navrhnul ministerský rada Viliam Elias, Jaroslavu Lešetickému, Hradčany jako motiv prvních známek. Tento návrh byl schválen u poštovního presidia a následující den bylo zadáno A. Muchovy aby též vykreslil Hradčany.
Zhotovením prvních poštovních známek byla pověřena tiskárna České grafické unie v Praze. Tento podnik vznikl roku 1903 sloučením České grafické společnosti Unie s reprodukční dílnou Jana Vilíma.
Dne 3. listopadu odevzdal Alfons Mucha návrhy s obrazem Hradčan, s Husitou, se sokolem
a s dívkou v kroji.
První hradčanské známky, hodnota 5 h světle zelená a 10 h červená, byly vydané 18. prosince 1918. Tento den se stal pamětním dnem čs. filatelie.
Hradčanské známky nevycházely v pořadí podle hodnot, ale napřeskáčku. Poslední 30 h světle fialová vyšla až 12. dubna 1920
Emise Hradčany spočívá z pěti různých kreseb, z 26 hodnot z nichž 14 hodnot bylo též vydáno v perforované úpravě.
Výroba prvních československých známek je poznamenaná poválečným chaosem. Tiskárna „Česká grafická unie“ v Praze, na výrobu známek nebyla připravená. Stroje pro knihtisk byly zastaralé, tím vzniklo množství tiskových vad, odchylek a tím i ráj pro specialisty.
Tiskové desky jsou zhotovovány odlitím potřebného počtu štočků a jejich sestavením nebo přenesením kresby na kovové desky fotografickou cestou a následným vyleptáním. Známkový štoček i tisková deska jsou zhotoveny tak, že perokresba předlohy provedená tuší, vykazující pouze světla a stíny, je ofotografována za použití hranolu (prisma), aby byl získán zrcadlový obraz. Negativ je po opravách překopírován na kovovou desku (zpravidla zinku), opatřenou citlivou vrstvou z klihu, bílku, chromových solí apod. Působením světla se při vyvolávání ve studené vodě tato vrstva v tmavých plochách, které mají tisknout, stane nerozpustnou, zatímco s ostatních je odplavena. Zahřátím se pak vrstva ještě utvrdí, deska je na okrajích a na rubu opatřena nátěrem vzdorující kyselinám, a leptána zředěnou kyselinou dusičnou.
Kolem prvních československých známek často vzkvétají neuvěřitelné, dokonce i přehnané historky a nejasné informace. Uplynulo již skoro 100 let od vzniku prvních československých známek, zkusme zde shrnout některé informace:
Dle záznamů KČF, 8. 11. 1918 se vedení KČF obrátilo na profesora Alfonse Muchu aby vypracoval návrhy na první ČSR známky...
Navíce, dle vzpomínek vrchního poštovního oficiála Jaroslava Lešetického, dne 29. 10. 1918 byl poštovním ředitelem Maxmiliánem Fatkou osobně pověřen úkolem, aby postaral kresbu přetisku "Zatímní vláda 28. 10. 1918" pro rakouské známky. Tento návrh byl odmítnutý a od přetisku oficiálního opuštěno. Den nato byl J. Lešetický pověřen druhým posláním - sehnat návrhy na zatimní známky.
Dne 1. listopadu 1918, na procházce z tiskárny Unie, navrhnul ministerský rada Viliam Elias, Jaroslavu Lešetickému, Hradčany jako motiv prvních známek. Tento návrh byl schválen u poštovního presidia a následující den bylo zadáno A. Muchovy aby též vykreslil Hradčany. Zhotovením prvních poštovních známek byla pověřena tiskárna České grafické unie v Praze. Tento podnik vznikl roku 1903 sloučením České grafické společnosti Unie s reprodukční dílnou Jana Vilíma.
Dne 3. listopadu odevzdal Alfons Mucha návrhy s obrazem Hradčan, s Husitou, se sokolem
a s dívkou v kroji. První hradčanské známky, hodnota 5 h světle zelená a 10 h červená, byly vydané 18. prosince 1918. Tento den se stal pamětním dnem čs. filatelie. Hradčanské známky nevycházely v pořadí podle hodnot, ale napřeskáčku. Poslední 30 h světle fialová vyšla až 12. dubna 1920.
Emise Hradčany spočívá z pěti různých kreseb, z 26 hodnot z nichž 14 hodnot bylo též vydáno v perforované úpravě.
Výroba prvních československých známek je poznamenaná poválečným chaosem. Tiskárna „Česká grafická unie“ v Praze, na výrobu známek nebyla připravená. Stroje pro knihtisk byly zastaralé, tím vzniklo množství tiskových vad, odchylek a tím i ráj pro specialisty.
Tiskové desky jsou zhotovovány odlitím potřebného počtu štočků a jejich sestavením nebo přenesením kresby na kovové desky fotografickou cestou a následným vyleptáním. Známkový štoček i tisková deska jsou zhotoveny tak, že perokresba předlohy provedená tuší, vykazující pouze světla a stíny, je ofotografována za použití hranolu (prisma), aby byl získán zrcadlový obraz. Negativ je po opravách překopírován na kovovou desku (zpravidla zinku), opatřenou citlivou vrstvou z klihu, bílku, chromových solí apod. Působením světla se při vyvolávání ve studené vodě tato vrstva v tmavých plochách, které mají tisknout, stane nerozpustnou, zatímco s ostatních je odplavena. Zahřátím se pak vrstva ještě utvrdí, deska je na okrajích a na rubu opatřena nátěrem vzdorující kyselinám, a leptána zředěnou kyselinou dusičnou.
zdroj: Monografie Československých Známek č.1