5h modrozelená - retuš na 100/I a (ne)monografická vada na 90/II a 100/II
5h modrozelená (pof. č. 4) je velmi zajímavá hodnota. Vytisklo se necelých 119 milionů známek, což je nejvíce z celé emise Hradčany. Pro takové množství bylo potřeba zhotovit 8 tiskových desek (také nejvíce ze všech hodnot emise Hradčany). 5h hodnota, na rozdíl od 15h nebo 25h, obsahuje jen několik známkových polí spirálového nebo příčkového typu. Ale velkou variabilitu představuje kombinace zmíněných 8 tiskových desek, 3 katalogových odstínů a vedle nezoubkované varianty také 6 úředně použitých druhů perforace.
V rámci studia a rekonstrukce první a druhé tiskové desky jsem narazil na velmi zajímavé odchylky u 100. známkového pole z první a druhé tiskové desky a také u 90. známkového pole na druhé tiskové desce.
100/I
Na tomto známkovém poli z první tiskové desky došlo v průběhu tisku k retuši – úpravě celého pravého okraje kresby. Původní, neúměrně ke zbytku kresby robustní okraj, byl zbroušen. Tato úprava se ale úplně nepovedla – pravý dolní roh byl zbroušen podstatně více a na kresbě je jasně viditelné jeho poškození.
Z monografie víme, že první a druhá tisková deska se použila pro známky neperforované (nezoubkované), hřebenové zoubkování 13 ¾ : 13 ½ (A) a řádková zoubkování 11 ½ (D) a 11 ½ : 10 ¾ (E). Z důvodu nedostatku materiálu nejsem schopen doložit výskyt variant u zoubkováni D.
V níže uvedené tabulce lze vidět fakt, že u zoubkovaní E se vyskytuje jen původní neupravená varianta kresby.
Z praxe mohu konstatovat, že výskyt známek po úpravě (varianta 2), tedy se zbroušeným okrajem, je v nezoubkovaném provedení podstatně nižší než před úpravou (varianta 1). V případě zoubkování A je to naopak.
 |
 |
| varianta 1 | varianta 2 |
90 a 100/II
Pokud se orientujete v monografických deskových vadách, tedy vadách negativu, které vyjmenoval Dr. Kubát ve své knize Monografie československých známek z roku 1968, určitě víte, že se na těchto polích vyskytuje vada „pravý rám dole vyštípnutý“ resp. „pravý rám uprostřed vyštípnutý“.
Mohu konstatovat, že obě vady nejsou vadami negativu, tj. první fáze výroby tiskové desky, kdy se perokresba předlohy ofotí a zrcadlový obraz – negativ se překopíruje na kovovou desku a následně leptá. Vede mne k tomu fakt, že se vyskytují známky obou známkových polí bez poškození. Obě vyštípnutí byly tedy způsobené nesprávnou manipulací s tiskovou deskou během tisku.
Výskyt obou typů v různých zoubkováních ukazuje níže uvedená tabulka. Zatím se mi nepodařilo dohledat variantu 1 v zoubkování A.
U známkového pole 90/II jsem zjistil dvě varianty: nepoškozený a poškozený okraj:
 |
 |
| varianta 1 | varianta 2 |
V případě známkového pole 100/II se vyskytuje kresba bez poškození (varianta 1) a s poškozením, které se dále vyvíjí (varianta 2a a varianta 2b):
 |
 |
 |
| varianta 1 | varianta 2a | varianta 2b |
Z obrázku varianty 2a a 2b je vidět odlomení spodního okraje vrypu do rámu kresby.
Je pochopitelné, že se v rámci jednoho archu společně vyskytuje buď jen varianta 1 známkového pole 90 a 100 nebo zase jen varianta 2.
Četnost výskytu obou typů se zatím snažím mapovat.
Na závěr bych se rád s vámi podělil o teorii, která mne v souvislosti s kombinacemi výskytu retuše a výrobních vad napadá: Obě tabulky v článku ukazují, že v případě zoubkování E se vyskytuje vždy jen jedna varianta. Z toho usuzuji, že se retuš na první tiskové desce a poškození na druhé tiskové desce mohlo udát ve shodnou dobu. Během procesu čištění desek. Stoprocentně se ale tato teorie nedá potvrdit.
Josef Matoušek